Došli jsme tak daleko. Prozkoumali, zmapovali a porozuměli jsme celému našemu světu. Z naší perspektivy se můžeme podívat zpět a pocítit novou odpovědnost. Sami sebe se ptáme, jak můžeme chránit náš svět, uzdravit ho a předat našim dětem.
Naše cesta za podmaněním země je stejná, jako cesta každého člověka od bojácného dítěte po moudrého starce. Začínáme žít v tajemném, nepředvídatelném světě, kde hledáme oporu, stabilitu a péči u našich rodičů. Naši předci se pro tuto jistotu obraceli k bohům.
Vypěstovali jsme si pocity naděje a důvěry v to, že jsme chráněni a podporováni v růstu, abychom mohli zaujmout své místo ve světě.
Pak přichází samostatnost a objevování. Učíme se schopnosti a znalosti. Vyrobení prvních nástrojů, objevení ohně, oblékání se na cestu objevování v našem putování z Afriky. Dále se jako malé děti odhodláváme k prudkým činům a interakcím, někdy až agresivně. Zkoušíme, kam až můžeme zajít.
Následně přijde průmysl a schopnosti. Čtení, psaní, čísla, geometrie. Získáváme sebevědomí, že rozumíme tvoření, sami umíme tvořit a vymezovat se vůči ostatním.
Dítě se stává dospělým a člověk buduje civilizace. Oba dva jsou dovedeni k otázce, kterou výborně položil Paul Gauguin ve svém mistrovském díle z roku 1897 ‘Odkud jsme přišli? Co jsme? Kam jdeme? Vzpoura, hledání smyslu a identity. Hledíme na sebe nově a ptáme se, čímž přetváříme naše místo ve světě.‘
Pokud máme štěstí, naučíme se dělit se, diskutovat, oddávat se jeden druhému a stavět lepší budoucnost pro sebe a své rodiny. Ctnost, láska a mír se staly našimi cíli více než hrubá síla.
Nyní jako dospělí toužíme po tom být součástí společnosti, světa, který byl tvořen tisíce let a ve kterém hrajeme svou roli, kterou dále předáme svým dětem. O svůj svět pečujeme.
Péče, starost, bezpečí. Díváme se zpět na svá vítězství a napravujeme své chyby. Jsme moudří.
Tady dnes jsme. Všichni rozumíme odpovědnosti za svět a nutnost jej předat v pořádku dalším generacím. Lesy, oceány a vzduch, který dýcháme. Krása našeho světa je naším největším bohatstvím a nemůžeme se vrátit do dětství. Znalosti, technologie a civizilace jsou našimi největšími dary.
V našem mládí jsme byli bezstarostní, ale nyní rozumíme tomu, že věda a technologie musí být využity k ochraně a udržitelnosti naší krásné planety, a ne naopak.
Nanotechnologie je nejlepším příkladem našeho odpovědného přístupu k inovacím. Využíváme špičkové technologie a poznatků vědy k potlačení dopadu na životní prostředí a s naší znalostí biologických systémů zajisťujeme používání jen takových věcí, o kterých vím že jsou kompletně bezpečné.
Ochrana, péče, starost. Nanotechnologie je symbolem naší moudrosti.
Zanechte odpověď